KOLMO DO LADAKHU
R: 16:36
Turecko: 17:36
Irn: 19:06
Pakistn: 19:36
Indie: 20:06
nvtvnost: 49303
posledn fotky:

   Pln cesty

Osh osh osh (tomas) : 2015-07-16 06:36:01
 Ahoj!
Tak jak jsem vcera avizoval, dorazil jsem dneska dopolko do Oshe. Stihnul bych to v pohode i vcera, ale proc platit ubytko navic, ze :D.
Podarilo se mi vcera dokonce vygooglit paradni (teda doufam) ubytko, ktere jsem tady i uspesne nasel, jen musim pockat do 12, nez se budu moc ubytovat. Zatim jsem si zarezervoval dve noci, myslim, ze by to mohlo byt tak akorat na pripravu pred dalsi cestou a zregenerovani drobnych bolistek jako je pobolivajici achilovka.

A ted slibovany popis cesty. Z Biskeku jsem vyrazil az kolem pul sedme. Nechtel jsem to hrotit. Zacatek byl po rovince po dost hlavni silnici. Az asi po 60km se oddelovala Oshska highway a mirila vzhuru. Jeste pred posledni vesnici pred horama jsem potkal prvni a zatim jedine cyklisty-cestovatele. Anglican a Francouz. Na ceste z Evropy. A projeli vlastne presne tu trasu, kterou mam v plnu. Takze plno uzitecnych informaci. Taky me ubezpecili, ze bych se v Sosnovce (vesnice prede mnou), mel zasobit na cestu zkrz hory. To jsem take udelal, dal si posledni dve pivka a vyrazil.
Cekal me prujezd uzasnym kanonem. Proste jenom divoky potok, silnice a okolo obrovske skaly. A pak se z kanonu vyjelo a zacalo to prave stoupani. Kdyz jsem byl nekde pres 2000, uvidel jsem morganu fatu - dum. Ukazalo se, ze zde bydli babuska s deduskem a meli tu zrovna na navsteve rodinu z Oshe. Okamzite me pozvali na caj vyborne testoviny. To se nedalo odmitnout. Urcite by me nechali zde i prespat, ale ja jeste aspon neco chtel ujet. Navic zasla rec na kumys a na to, ze kdyz jeste nejsem zenatej, tak bych si mohl vzit jejich docku (dceru). Nevim, z ceho jsem mel vetsi hruzu :D. Takze jsem se rychle rozloucil a vyrazil dal.
Nocleziste jsem si nasel o nejakych dve ste metru vys, kousek vedle silnice, ale hlavne u vody, te neni nikdy dost. Hodinky mi ukazovaly nejakych 2350, ale ukazalo se, ze to bylo asi jeste o nejakych 200 metru vys. Bylo teprv asi pet hodin, ja mel jen asi 120km a urcite bych sedlo jeste zvladnul prejet, ale nechtel jsem to hrotit.
Docela jsem se bal, ze bude v noci chladno, ale to vubec nehrozilo, bylo velmi prijemne. Az rano, kdyz jsem za nejake dve hodinky dojel k tunelu, ktery je v nejakych 3200 a diky nemuz se nemusi do sedla ve 3500 a zacal sjizdet dolu, bylo mi trochu chladno na ruce.
Ale teply cajik a polevka v kafecku (kterych na druhe strane je kupodivu hromada) na zahrati postacily.
Po sjezdu pres 1000 metru dolu me cekalo asi 50km do mirneho kopce podle reky a potom zaverecny stoupak do dalsiho sedla ve zhruba 3200. Pred zaverecnym stoupakem jsem se poradne posilnil pivkem. Meli jen litrove. Tak co se dalo delat. V paraku a prudkem stoupani to pak docela stalo za to.
Ale dojel jsem uspesne nahoru, tady se vyfotil s bandou kluku z Biskeku a zacal sjizdet.
Jeden z nejuzasnejsich sjezdu, co jsem kdy zazil. Na nejakych 50km z 3200 do 1200. A vetsinou po krasne a prehledne silnici. Takze i tachometr si uzil trochu vyssi cisla. Ale osmdesatka nakonec nepadla :).
Cim niz jsem sjizdel, tim vic jsem si uvedomoval, ze sjizdim do pekla. Nahore bylo prijemne. Ve 2000 uz byl neskutecny parak. A dole opravdove peklo. Pri sjezdu jsem mel pocit, ze proti me nekdo naplno pustil brutalni fen. Cekal jsem, kdy se zacnu varit. Nastesti se celkem darilo chladit to pivkem, ktere nekde zase meli jen po litrovkach, co se dalo delat :).
Cekal jsem, ze to uz bude vicemene jen po rovince, ale chyba lavky. Jeste vecer jsem se dostal mezi uzasne kopecky jako stvorene na pobihani. Jen kdyby bylo tak o 30 stupnu min. Druhy den jsem pres sedla a kopce dal neco pres 180km.
Dalsi den me melo cekat jedno sedylko a potom sjezd podle reky. Zni to paradne, ze? Jenze pred tim sedylkem jsem musel asi 4x vystoupat cca 200 vyskovych metru a zase je sjet. Vzydcky jsem myslel, ze uz to bude to sedlo. To bylo az to asi pate, asi 500m prevyseni. A vedro jak v ... Navic jsem celou dobu odkladal snidani. K te jsem se dostal az na druhe strane asi na 70.km a vystacil jsem si s nanukem a pivkem. Ve meste Karakol jsem pak jeste pridal chleba, syr a smetanu. A pak hura podle reky, litr vody musi stacit, podle reky toho bude hromada, a kdyztak tech 30km do dalsi vesnice na mape podle vody sjedu jako nic.
Hmmm... cekala me cesta dalsim obrovskym kanonem, na jehoz dne byla az kycovite brutalne modra obrovska reka. A me cekal brutalni sjezd skoro k rece. Pak 200 metru nahoru, pak dolu ... neustale se to opakovalo. Bylo poledne. Ve stinu bylo urcite pres 40. Stin nikde nebyl. Voda v lahvi se teplotou blizila varu. A rychle ubyvala. Kdyz uz jsem myslel, ze bidne zhynu, zachranil me chlapik z auta, ktere zastavilo u cesty. Za tech nekolik loku vody co mi dal, bych platil zlatem.
A pak prisel raj! Zatim vsechny koryta pritoku, ktere jsem krizoval byla vyschla. A tady byla voda! A dokonce mistni udelali miniprehradku, aby se tam dalo poradne vycachtat! A o kousek vys se dala nabrat voda! Nedokazete si predstavit, jak jsem se citil, nejstastenjsi clovek na planete.
Pak projet prijemne chladnym tunelem k elektrarne a do mestecka Tash-komor. Tam jsem dal obed a k tomu litr vyborneho vychlazeneho kompotu - nejlepsi!! Dal jsem se do reci s cisnikem a ptal jsem se ho, jestli tady takove vedro je normalne. Rikal, ze normalne tu touhle dobou byva tak do 40. Ted je pry 45 a to uz je docela dost i na ne.
Cestou jsem se pak jeste zastavil nekde na pivko a pak uz jsem byl u uzbeckych hranic. Uzbekistan zde tvori takovy vybezek do Kyrgyzstanu, ktery se musi objizdet a je to tak 80km navic. Dal jsem rec s pohranicakem, zda by nebylo mozny mi nejak zaridit viza. Prej ne, maximalne v Biskeku a tam jsem se fakt vracet nechtel :). Navic me donutil smazat fotku prechodu.
Kolem silnice se tu vsude prodavali melouny. Tak jsem si chtel jeden taky koupit. Dostal jsem ho darem :).
Vecer jsem zakotvil u jakesi silnicky vedouci na druhou stranu od hranice k nejake vesnicce na malem placky, ktery mistni pouzivali zrejme jako kompostoviste. Uplne to nevonelo, ale jinak to bylo paradni. Mel jsem nadplanovitych 190km.
V noci me probudily hlasy okolo. Na ceste stalo auto a kousek od stanu byli nejaci lide. Bylo mi jasne, ze o stanu vedi. Tak jsem vykoukl a neco prohodil. Strasne jsem vydesil nejake dite. Tak jsem nahodil neco jako pratelske: Nebojte see, ja jsem jen turista. Byla to rodinka, ktere patrilo pole okolo. Dal jsem se do reci s tatikem od rodiny. Ten se me snazil presvedcit, at se jedu vyspat k nim domu, jako host. To se mi nastesti podarilo mu rozmluvit. Ale i tak mi jako jejich hostu vnutil dalsi meloun, rajcata, papriky a nejake drobne penize. Neudelas nic. Tak jsme chvili poklabosili, oni se vydali domu a ja zpatky do stanu.
Vcerejsek jsem pak jiz pojal vylozene odpocinkove a ordinoval si na vedro (na ktere jsem se asi postupne trochu aklimatizoval) dostatek pivka a odpocinku a pouhych 155km. Spal jsem nejakych 40km pred Oshem, akorat, abych sem dorazil rano. Rano jsem tomu nemohl uverit, ale byl prijemny chladek! Hodinky ukazovaly nejakych 20 stupnu. Ani nevite, jak jsem si to uzival. Ted uz je zase parak, ale ve meste snad bude vzdy dost piva k chlazeni.
Jdu nejake hledat. A pak se ubytovat. Zatim ahoj!

Autor:  
Mail:   
Web:    
Nadpis:

Koment: