KOLMO DO LADAKHU
R: 15:53
Turecko: 16:53
Irn: 18:23
Pakistn: 18:53
Indie: 19:23
nvtvnost: 49303
posledn fotky:

   Pln cesty

Nejdrsnejsi cyklostezka do Luang Pr (tomas) : 2013-02-24 12:58:17 (zmnno: 2013-02-24 12:58:47)
 Ahoj, tak jsem tu po delsi odmlce zas!
Jelikoz se neco malo udalo a nechci vas uplne zahltit, rozdelim to do dvou casti, tady mate prvni:
Takze po zkejsnuti ve Vang Viengu jsem ve ctvrtek nevahal a rano jen co se nasli klice od vrat k memu kolu jsem pln novych sil vyrazail. Vedel jsem, ze me ceka to nejdrsnejsi, co cyklista v Laosu muze pry potkat. V tom me u utvrdil i typek, ktereho jsem potkal asi po 50km, ktere byly jeste jakz takz v pohode. Jel z opacneho smeru (z Luang Prabang), ale predtim pry jel i tam. A pry to bylo nejdrsnejsi co zazil a sahnul si az na dno. Tedy dobra. Podekoval jsem za info a vyrazil.
Po avizovanem pohoupani (nahoru dolu), prisel kopec ktery mel byt s velkym K. Mne tak neprisel. Byl dlouhy, to ano, ale prudky zas tak ne. Takze jsem vepredu vystacil s jedinym fungujicim nejvetsim koleckem. Asi po 20km prisla restaurace, o ktere jsem myslel, ze je nahore. Tady jsem si uzil setkani s turisty z busu, kteri mi mohli jen zavidet.
Po pravde me trochu zaskocilo, ze dalsi tri kilometry byly opet nahoru. Ale zase to nebylo tak zle a posilnen pivkem, se mi jelo krasne. Pak prisel sjezd, a pak zas kopec, pak zase sjezd a zase kopec. Uz jsem toho mel celkem dost. Rikal jsem si, ze po 130km dam nejde vecu a zabalim to. Nicmene i po 130km jsem minul restauracku a ritil se dal. A pak se objevil dalsi kopec. Byly videt baracky asi 300 vyskovych metru nade mnou. Vystoupal jsem tam, tese se na poradny gabl v restauracce. Nekonal se, protoze restauracka nebyla. Jen obchod. Pivo bylo jasnou volbou. Jidlo uz se shanelo hur. Nakonec jsem objevil alespon velky balik susenek. Sel jsem do nej.
Hned se kolem me sebehla kupa deti. Tak jsem susenky zacal rozdavat. K tomu nejake pojidat a popijet pivko. Sice jsme si s detmi diky jazykove bariere nemeli moc co rict, ale i tak to bylo fajn. Ja na ne mluvil cesky, ony na me laosky. A nekdy jsme si i rozumneli :). Pak jsem jim jeste dal lekci z ekologie a primnel je si posbirat papirky od susenek a odnest je vsechny do pytle, ktery zrejme slouzil jako odpadak.
Pak jsme si rekli ahoj a ja vyrazil. Slunce uz bylo dost na sklonku, a proto me velmi potesilo, ze jsem kousicek za vesnici objevil paradni cesticku ze silnice a u ni jeste paradnejsi misto pro muj stan.
V noci me trochu znejistily kravy, ktere sly nedaleko meho stanu na pastvu (nebo z pastvy?), ale jinak bylo vse ok.
Druhy den uz to bylo celkem v pohode. Po ranim kratsim vyjezdu a snidani, u ktere jsem potkal Amika, co uz to jihovychodni Asii krizuje treti mesic, me cekaly dva velke sjezdy a jeden vyjezd. Vyjezd byl dlouhy, ale v pohode. Nejhorsi mi prislo zaverecnych 20km do Luang Prabang, ktere mely byt po rovine nebo z kopecka. Do cesty se mi vsak postavil necekany kopec, ktery nebyl ani tak dlouhy jako prudky, ze mi v nem nestacilo nejvetsi kolecko prevodniku, a tak doslo na nadavani, proslapavani, jeste vetsi nadavani, ale nakonec jsem to nejak zvladl.
Nicmene v LP, jsem zjistil, ze cesta na druhe strane Mekongu k thajske hranici neobsahuje zadny asfalt, ale zato obsahuje docela velke mnozstvi dost hlubokych brodu. To me prilis nelakalo. Kor ke stavu prehazovacky. Tak jsem se rozhodl pro variantu okolo. Ale o te az v dalsim blogu.

host lofupasituba (@ web) : An disparity: post-tonsil - 2017-12-20 10:33:14
http://price-of-levitra-20mg.mobi/ - price-of-levitra-20mg.mobi.ankor buyventolin-online.mobi.ankor http://buylevitrageneric.mobi/

Autor:  
Mail:   
Web:    
Nadpis:

Koment: