KOLMO DO LADAKHU
ČR: 10:35
Turecko: 11:35
Irán: 13:05
Pakistán: 13:35
Indie: 14:05
návštěvnost: 51388
poslední fotky:

   Plán cesty

Pozdrav od Brahmaputry (tomas) : 2016-04-18 18:00:27
 V neděli ráno jsem se vzbudil do dalšího krásně deštivého dne. Naštěstí než jsem se dočkal snídaně a v klidu si ji vychutnal, pršet na chvíli přestalo. Voda a bahno na silnici ovšem zůstalo, což tvořilo některé části ve spojení s brutálně rozbitou silnicí a prudkými sjezdy nechutně nepříjemné. To mi však vynahradil téměř 20km úžasný sjezd před městem Dimapur. Pohodová silnice, že člověk nemusel ani šlapat ani brzdit a ono to prostě jelo tak akorát.
V Dimapuru zase znechucení silným deštěm řeším návštěvou Pizza hut - malá, brutálně předražená, ale pořád pizza.
Pak už jsem byl v Assamu, zatím třetí indické zemi. První dojem nic moc, ale postupně se to celkem zlepšilo. Večer jsem po prodlouženém posezení u večeře (50rs) a pivka (140rs) kvůli nekonečným vesnicím málem nestihl zakempit před soumrakem. Stan nakonec stavím hned vedle polňačky vedoucí k nějaké osadě. Tady se mi daří vyděsit procházející ženskou s dětmi - když na ně z před stánu zamávám, zařve a začnou utíkat. Vrátí se s posilou několika chlapů. Aspoň jeden naštěstí umí anglicky, takže mu vysvětlím co a jak a vše je ok.
První indická noc ve stanu stojí za to - blesky kousek od stanu střídá přívalový déšť, a tak pořád dokola. Naštěstí se i přes to celkem vyspím a stan odolá.
A ráno ouha - je po dešti. A světe div se, vydrželo to celý den co jsem byl na kole. K tomu pohodová silnice a kde jsem se vzal jsem v Guwathi a na tachometru 198km (myslím, že to bylo i trochu více, ale nějak mi začal chvilkama stávkovat tachometr). Guwathi je velkoměsto na břehu Brahmaputri, které prý patři k 10 nejrychleji se rozvíjejícím městům na světě. To jsem si nemohl nechat ujít. Možná bych nechal, kdybych věděl, jaké tu budu mít problémy sehnat ubytování. Prošel jsem minimálně 20 hotelů, lodgí, guesthousů a kdoví čeho. Všude buď ohromně draho, ale většinou prostě PLNO.
Z limitu 400rs jsem na 800 v nicmoc pokoji se studenou sprchou. Aspoň je tu Wi-Fi.
Stihnul jsem základ - dobrou večeři, podívat se na Brahmaputru a zajít na místní nádraží mrknout na vláčky (a že jich tu je).
Ještě bych tu chtěl trochu srovnat indické země, které jsem zatím projel. Manipur mě uchvátil krásnou přírodou, lidé byli trochu odtažití a město (Imphal) mi přišlo nezajímavé. V Nagalandu jsem měl smůlu na počasí, díky čemuž jsem si nemohl tolik vychutnat hory, které by jinak asi předčily i ty Manipurské. Města (Kohima a Dimapur) jsem taky moc neprozkoumal, ale na první dojem mi přišly o něco zajímavější. No a lidi naprosto super. Nevím, jestli je to tím, že je to jediná indická země, která je většinově (a to tak, že 80%) křesťanská nebo že hlavním oficiálním jazykem je angličtina, takže všem člověk rozumí a nebo prostě tím, že jsou to horalové :-).
Z Assamu jsem měl největší respekt, ale zatím je to tak napůl. Nezáživnou rovinu s polema střídají krásné skály, pod kterými čadí z fabriky černý dým. Někteří lidé jsou trochu divní, celkem dost jich neumí anglicky, ale už jsem potkal dost a dost super lidí, se kterými jsem parádně pokecal a měl z toho výborný pocit. Guwathi jako město mi také připadá zajímavé a určitě by tu bylo co dělat i déle.
Ps: za okny už mi zase lítají blesky a vítr lomcuje oknem. Pěkný večer!

Autor:  
Mail:   
Web:    
Nadpis:

Komentář: