KOLMO DO LADAKHU
ČR: 15:56
Turecko: 16:56
Irán: 18:26
Pakistán: 18:56
Indie: 19:26
návštěvnost: 49303
poslední fotky:

   Plán cesty

Bangkok - Yangon (tomas) : 2016-03-31 08:30:04
  Ahoj! Zdravím z Rangoonu, totiž nově Yangonu, dříve hlavního města dříve Barmy (hlavním městem Myanmaru je od roku 2005 nějaká prdélka na severu, podrobnosti k tomu nevím).
V sobotu jsem podle plánu vyrazil po čtvrté ranní z Bangkoku. Spíš než časný ranní provoz panoval v centru ještě provoz pozdně večerní. V okrajových částech už to bylo ale úplně v pohodě, trasu jsem naplánoval i načasoval prostě výborně :).
Když jsem v poledne měl ujeto přes 160 km, říkal jsem si, že by z toho mohlo něco být. I tak už jsem se potom tolik nehnal a vystačil si s 270 km. Kempil jsem témeř hodinu před západem slunce a měl jsem raději ještě popojet - místo bylo sice krásné, ale plné malých bodláčků, které se s radostí zapichaly do mých plášťů. U vy dávání každého druhého jsem slyšel potiché pssss. Nedalo se nic dělat a musel jsem vyměnit obě duše. K tomu mi dost výrazně do pomáhali komáři, kterých najednou byla okolo hejna. Do stanu jsem lezl celý špinavý, propojený, poštípáný a nehorázně unavený. Ale říkal jsem si, že tak nějak by to přeci mělo být.
Další den byl zaslouženě odpočinkový, takže jsem vyrážel až za světla (poté co jsem vyndal další bodláky, které už naštěstí byly jen v plášti) a ujel pouhých 180 km. Také jsem zažil první pořadnější deštík, který ale trval asi jen půl hodiny a podle slov Němce, který tu žije již osm let, to tady byl letos vůbec první déšť.
Další den přišly na řadu kopce, které jsem zatim jen viděl okolo. Takže z 200 do 850, zpátky do 200, do 650 zase dolů do 150, a pak zase so 550. Sklon se často blížil ke 12%, v tom pařáku krásný zážitek. Před tím posledním kopcem mě ale čekalo pár povinností jako utratit posledních přes 200 bahtů (150 padlo na olej na řetěz, takže jen úly extrémně levným nudlím, mi zbylo na poslední malé thajské pivo), opustit Thajsko, přejet most přátelství, vstoupit do Barmy, vybrat z bankomatu. Tady jsem narazil. Jediný Bankomat odmítl spolupracovat. Sakra, výměna peněz je tu prý pěkný opruz a berou jen krásné nové dolary. No nic, se svými umouněnými 150$ se hrnu do banky. Bez problémů dostávám krásný kurz a se 180 tisíci si připadám jak pracháč (1Kč = cca 50 kyatů).
To musím zapít prvním místním pivem Myanmar. Mají správnou míru 660ml a ceny okolo 1000 kyatů, takže paráda. A jídlo ještě levnější a navíc proti Thajsku megaporce. To si dám líbit!
Trochu jsem se obával noclehu. Volné táboření je tu přísně zakázané a místní jsou velmi zvědaví, takže vás prostě nikdo nesmí vidět. První 2 noci nacházím odlehlý kaučukový lesík, přičemž druhého rána po probuzení vidím okolo světla baterek. Naštěstí to nebyla pátrající armáda, jen častí sběrači kaučuku. I tak mám o postaráno o návštěvu půlky vesnice. Jelikož musím spravovat defekt ze včera, mají o zábavu postaráno. Zkuste si schválně někdy takovou trivialitu jako výměnu duše dělat před zraky 30 lidí. Ale povedlo se.
Největší strach jsem měl z poslední noci - nedaleko od Yangonu v rovině, plné vesnic. Nakonec se kupodivu jednoduše povedlo najít asi nejlepší místo.
Co se týče kilometrů - v kopcích kolem hranic jsem najel 140, potom 160, včera 150 a dnes asi 65 do Yangonu.
Co se týče povolení do pohraniční zóny s Indii, ještě dám vědět po odpolední návštěvě (dopoledne tam nebyla ta ženská co to zařizuje, ale vypadá to snad dobře).
Dvě noci teď strávím tu, v klimatizovanem pokoji. Už bylo na čase - venku cca 39 a v noci 30. Zatím ahoj!

Autor:  
Mail:   
Web:    
Nadpis:

Komentář: